Ani den bez kresby

Malíř a grafik Vladimír Drápal ztvárnil lehkou rukou na zdi kostelíka nedaleko Tvarožné, na místě vítězné bitvy Napoleona Bonaparte, portréty jeho generálů Bagratina, Claparede, Valhuberta.

Sám Drápal má tuto krajinu rád, protože celý život tady prožil, jeho tvorba začala studiemi z vesnického života. V roce 1947 byl poslán na studijní pobyt do Francie, která poznamenala jeho další tvorbu. Od prvních kreseb se dostal až na abstrakci čisté linie, celá jeho tvorba je věnována vesnickému prostředí. Náměty čerpá z denního života. Své modely si tvaruje z vosku, aby měl představu, jak bude vypadat v reálu.

Vrchol abstrakce dosahuje Mistr absolutní čistotou tvaru. Jako sochy z Velikonočních ostrovů jsou vystaveny Drápalovy sochy kolem cest, aby sledovaly svět kolem nich se řítící. Jiné jsou ukryté v zákoutích parků, jeho sochy zdobí v chráněné památkové zóně několik studánek.

V poslední době se věnuje převážně kresbě stromů, takových kreseb má přes několik stovek. Každý den si vyjde na procházku, prohlídne si strom a potom v atelieru jej nakreslí na čtvrtku papíru. A také rád kreslí koně, protože jako dítě s nimi musel umět zacházet. Od kreseb celých koňských postav se propracoval ke kresbám jen koňských hlav.

Jak sám říká, malování jej baví a dovedl by si představit žít ještě po dvě generace, tolik má námětů na plátna.

Autor: ,