Alenka v říši divů: Za zrcadlem

Výpravná dobrodružná triková fantasy Alenka v Říši divů: Za zrcadlem je třetím celovečerním snímkem anglického režiséra Jamese Bobina. S knihou Lewise Carrolla Alenka v kraji divů a za zrcadlem (1872, česky naposledy Československý spisovatel, Praha 2010) nemá kromě postav nic společného. Bezprostředně však navazuje na vizuálně podmanivou adaptaci Alenka v Říši divů (2010, Alice in Wonderland) Tima Burtona, který se tentokrát na filmu podílel jako spoluproducent. – Alenka Kingsleighová jako kapitánka odvážně unikne pirátské přesile v Malackém průlivu. Po návratu do Londýna se dozví, že starý lord Ascot zemřel. Jeho nástupcem je odmítnutý nápadník Hamish, který chce odkoupit její loď kvůli finančním problémům Kingsleighových. Na slavnosti u Hamishe dívka zahlédne modrého motýla (Absolema), za nímž projde zrcadlem. Ocitne se tak opět u přátel, Bílé královny Mirany, Bílého králíka, Zajíce Březňáka, dvojčat Tydliduma a Tydlidýna a kocoura Šklíby. Staří známí jí sdělí, že Kloboučník chřadne. Kvůli náhodnému nálezu papírového kloboučku došel totiž k přesvědčení, že jeho rodina žije, i když se myslelo, že zahynula při Tlachapoudově vražedném útoku na město. Bílá královna pošle Alenku za Časem. Dívka v rozlehlém zámku drze ukradne odmítavému Času (napůl muž, napůl hodinový stroj) kouli Chronosféru, umožňující cestovat zpět v čase. Překoná různá úskalí, potká Srdcovou královnou Iracebeth (a zjistí, že je zakrslá a má velkou hlavu kvůli pádu v dětství, který nepřímo zavinila Mirana), seznámí se s mladým Kloboučníkem, málem přivede do záhuby celou kouzelnou říši, ale nakonec Kloboučníkova otce Zanika s početnou rodinou najde zmenšenou v zaskleném mraveništi u Iracebeth. Vše se v dobré obrátí: Kloboučník se setká s příbuznými, Iracebeth odpustí Miraně a Chronosféra je opět na svém místě. Alenka se vrátí domů. Její matka odmítne prodat Hamishovi loď a mladá kapitánka opět vyrazí na moře. – Akční snímek je, podobně jako předchozí Burtonův film, vizuálně barvitý a nabitý efekty, jenže příběh je překombinovaný, má až moc zběsilé tempo, nadbytečné vedlejší motivy a postrádá Carrollovu poetiku i humor. Je věnován Alanu Rickmanovi (1946-2016), pro něhož bylo namluvení motýla Absolema poslední filmovou prací.

Zdroj: -kat- / NFA