A dýchejte klidně

Debut islandské režisérky nabízí silně emotivní, nikoli však sentimentální příběh dvou na první pohled velmi odlišných žen, které osud svede dohromady a vyjeví, jak moc toho mají společného. Komorní příběh o vyčleněnosti a obětavosti protkaný existenciální atmosférou získal cenu za režii na Sundance.

Mladá matka samoživitelka Lára žije v malém islandském přístavním městě Keflavík. Výrazná tetování na těle, piercing v nose a pohled jejích očí značí, že má za sebou pohnutou minulost. Dnes se ale snaží svému synovi zajistit normální dětství a uchránit ho před nedostatkem peněz. Žena, která ve své zarputilé hrdosti programově odmítá pomoc druhých, usiluje o práci hraniční stráže na místním letišti. Tam jako praktikantka poprvé potká vystrašenou černošku Adju snažící se na falešný francouzský pas dostat do Kanady. Právě bystrá Lára odhalí trik uprchlice z Afriky a zapříčiní, že je Adja oddělena od své dcery a sestry a „uvězněna“ na Islandu. Ironií osudu tak matka, která se snaží zodpovědně odvádět svoji práci, aby se mohla postarat o své dítě a žít lépe, překazí plány jiné obětavé matky toužící zajistit svému dítěti a sobě lepší budoucnost.

Vycházející hvězda islandské kinematografie Isold Uggadottirová získala magisterský diplom z režie a scenáristiky na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Již její krátké snímky, které se zaměřovaly na ženské hrdinky a ženskou tematiku, sklízely úspěch a sbíraly festivalová ocenění. Za titul Útrás Reykjavík (Revoluce Reykjavík) dokonce získala v roce 2011 na univerzitě Cenu Adrienne Shellyové pro nejlepší ženskou režisérku. S prvním celovečerním počinem A dýchejte klidně vyhrála cenu za režii v soutěži neanglických hraných filmů na americkém festivalu Sundance.

Mlčenlivé drama o obětavosti zaujme subtilními hereckými výkony a impresivními obrazy polské kameramanky Ity Zbroniec-Zajtové, které ukazují jiný Island, než jaký známe z katalogů cestovních kanceláří. Navzdory silně emotivnímu tématu o údělu matek-samoživitelek a příslušnic minorit (sociálních, politických, rasových i sexuálních) se snímek vyhýbá zbytečnému sentimentu, vzpírá se melodramatičnosti a nemá tendence manipulovat s divákem.

Jana Bébarová

Letní filmová škola Uherské Hradiště 2018